Jak jsme žili v neděli večer
Jsem s tím ale na štíru. Nemám čas sledovat dlouhý seriál od začátku do konce. Buď mi připadaly plíživé, že jsem se nudila nebo ztratila v ději. Člověk si někdy oblíbí jen postavu, ale pak se herečka rozhodne, že skončí a už to není ono … A když je nabídka přehlcena, ubude zájmu, protože vzácnost je veličina, se kterou se počítá.
Tak jsem si taky zavzpomínala na primáře Sovu i Arnošta Blažeje, jak nás ovládali před více než čtyřiceti lety, kdy se poprvé objevili na obrazovkách a s ostatními rozehráli tu „šachovou“ partii.
Možná by se zdálo, že seriály vždycky zajímaly jenom ženské a důchodce, ale to tenkrát nebyla pravda. Tenkrát podlehli kouzlu televizních obrazovek úplně všichni. Mladé ženy hltaly Blažeje, starší primáře Sovu, všichni doktora Štrosmajera, chlapi zase Inu a doktorku Čeňkovou.
Tenkrát vypadalo typické pondělní ráno tak, že při první kávě se rozebral osud všech hlavních hrdinů, pak se věštilo, jak bude pokračovat další díl a takhle to šlo většinu týdnů, protože doba byla kolektivní. Problémy se řešily kolektivně, např. nechtěné těhotenství v potratových komisích, neshody v práci se rozebraly v odborových komisích, sama pamatuji také fluktuační komisi (při odchodu z práce), kárnou komisi (při nějakém průšvihu), komise byly vlastně skoro na všechno, takže my jsme si mohli klidně lámat hlavu s osudy smyšlených hrdinů.
Možná by tomu dnes stěží někdo uvěřil, ale tenkrát v neděli večer na ulici nechodili lidé, štamgasti si před osmou nechali načepovat pivo do džbánku a šli rychle domů, protože všichni čekali na rozuzlení. Kdyby jim uteklo, byli by úplně znemožněni. V neděli se prostě navečer zastavil čas. S tím už se počítalo i při plánování tržeb.
A dnes? Každý kouká na něco jiného, osudy hrdinů se probírají na internetu, často i dlouho dopředu a nechápaví si někdy myslí, že to, co se tam píše, se skutečně týká herců a nikoli i postav. Takže už ani není společné téma, každý žije úplně v jiné realitě.
Alice Barešová
Mrkvové řezy
Máte rádi mrkvový dort? Já ano. Sice si to asi jenom namlouvám, ale když si ho dám, mám pocit, že je zdravý.
Alice Barešová
Na co při tom ženy myslí
Člověk pořád touží býti dokonalý. Zejména pro svého partnera. A to i v těch nejintimnějších chvílích.
Alice Barešová
Čas pro sebe
Někdo nesnáší stereotyp a vyhledává dobrodružství. Taky nemám ráda nudu, ale prožila jsem chvíle, kdy jsem toužila vrátit se do svého stereotypu.
Alice Barešová
Nezvaní hosté
Přijde-li nezvaná návštěva, tak to nebývá příjemné. Když s něčím nebo někým nepočítáme, dáme to obvykle najevo. Asi každý to zažil. Přijde návštěva, kterou nikdo nečekal a už mezi dveřmi nastanou ty trapné okamžiky.
Alice Barešová
Tři na jednom pokoji
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a někdy jsme součástí příběhu, který jsme si nepředstavovaly, ani o něj nestály, jako tři ženy na jednom nemocničním pokoji.
Alice Barešová
Tři pomazánky
Silvestr a chlebíčky patří tak nějak k sobě, k pití se musí zakusovat, proto se hodí i pomazánka. Anebo tři.
Alice Barešová
Občerstvení - namazaný chléb
Do neděle se dá stihnout tak akorát a může to být netradiční pohoštění. Musí se trochu odležet. Nejlépe jeden den a noc.
Alice Barešová
Buďme fresh, třeba s džusem
Trendem je žít zdravě a za tím účelem i fast foody, které jinak spíše odsuzujeme, ale stejně v nich nakupujeme, nabízí džusy z čerstvého ovoce či zeleniny.
Alice Barešová
Jak ušetřit při pečení cukroví
Nejlepší způsob, jak ušetřit při pečení cukroví je vůbec ho nedělat, ale komu to nedá a má napjatý rozpočet, musí hledat kompromis.
Alice Barešová
Oříškové hrudky
Někdo si vozí z dovolené suvenýry, já hledám inspiraci a pak ji využiji v kuchyni. Na suvenýry se práší, ale po dobrotách se jenom zapráší.
Alice Barešová
Drůbeží játra v sádle
Léto je moje oblíbené roční období, ale když už skončilo, užíváme si podzimní tradice. Loni jsem zavařovala houby, letos vymýšlím zase jiné experimenty.
Alice Barešová
Zamořeni mikroplasty
Jako mikroplasty se označují velmi malé kousky plastů, které jsou menší než pět milimetrů. Jsou všude, dokonce už i v plodové vodě. O tom, že jsme zamořeni plasty, už se ví mnoho let.
Alice Barešová
Slevy, slevy, slevy
Je s podivem, jak různí podnikavci využívají naše pokroucené myšlení. Namísto, abychom zvažovali při každém nákupu, za co utrácíme, tak si spočítáme, kolik ušetříme, když nakoupíme ve slevě. Ovšem často bez skutečných nákladů.
Alice Barešová
Pod víčky
Každý sen je lež. William Shakespeare A já dodávám: Každý určitě ne. Některé se plní. I ty zdánlivě nesplnitelné.
Alice Barešová
Láska prochází žaludkem
Láska, to je to věčné téma, na které slyšíme a rádi si o něm čteme a při čtení taky trochu závidíme. Ovšem někdy zapomínáme, že lásku je třeba si hýčkat a já mám takový jeden osvědčený recept.
Alice Barešová
Babí léto
Obraz, který se odrážel v zrcadle, nebyl laskavý. Na skráních šediny, na čele a kolem očí vrásky, povadlá ústa a úplně cizí výraz ve tváři.
Alice Barešová
I muži pláčou
Ženy mají dvě velké zbraně: líčení a pláč. Naštěstí nemohou použít obě současně... Autor citátu je neznámý
Alice Barešová
Štěstí
Tvou první povinností je udělat šťastným sám sebe. Jsi-li šťasten, učiníš šťastnými i ostatní, neboť šťastný může kolem sebe vidět jen šťastné. — L. Feuerbach
Alice Barešová
A k nákupu dostanete
Věta, kterou mají spotřebitelé rádi, nakoupí hlavně kvůli neodolatelnému dárku a pak se diví. Jako třeba náš zeť, koupil si nějaký nesmysl, protože k němu byl přibalen vysavač na klávesnici.
Alice Barešová
Začínám chápat, proč socka
Proč se říká o městské hromadné dopravě v Praze, že jezdíme „sockou“ jsem doopravdy pochopila až dnes.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 178
- Celková karma 13,66
- Průměrná čtenost 455x
Ráda píši o životě, postřehy z toulek, příhody i recepty.
Nejvíc mi vadilo, když o nás muži mluvili jako o slepicích. Pak vznikla moje Slepičárna ze života a už je mi fuk, co říkají. Tím jsem si to s nimi vyřídila. O zkušenostech s hubnutím je e-brožura Vydrž 12 týdnů a časem přibylo pár neumělých veršů Srdce z pouti.