Začalo krápat
a první kapka na krku
přiměla moje nohy k úprku.
Choulím se do sebe
spěchám tak v objetí,
běžím skoro zpaměti.
Ty tam jsou doby,
kdy mi bylo blaze
při polibku venku,
v dešti, v mraze,
na lavičce v parku,
i ve stínu stromu
u tramvaje v Praze.