Courání Prahou – Pankrác

Včera mne práce zavála nedaleko místa, kde jsem pobývala prvních deset let, na Pankrác, kde bydlela babička. Dnes by to tady asi nepoznala.

Babi, víš, jak ti domácí vždycky říkal, že až to vaše okolí zmodernizují, nemohla bys tam bydlet, tak to měl pravdu. Ve vašem domě zmizel plot, kde jsi větrala peřiny, zahrádka je úplně zdevastovaná, kupodivu původní schůdky do vašeho bytu byly přestavěné a nyní jsou přes celý dvorek. Prostor zřejmě někdo obývá, ale nevypadá to tam vůbec hezky, jako když jsi pěstovala v truhlících begónie a fuchsie, asi o to nikdo nepečuje s takovou láskou, jako kdysi ty. V poslední době se mi zdály sny o tom starém bytě a lákalo mne zjistit, jak to je. No, není po čem smutnit, opravdu všechno odnesl čas.

Prošla jsem se tedy o kousek dál ke stanici Vyšehrad a jak svítilo sluníčko, udělala jsem si pár fotek z okolí, které si pamatuji úplně jinak. Okolí metra a cesta na nedaleký Vyšehrad má pořád tu starou přívětivou atmosféru, jako mívala.